Partnerské společnosti

Thámova 181/20
Praha 8 - Karlín

Hledání

OPZ


Informace o zahájení a realizaci projektu:

„VOL Šanci pro dlužníky“

CZ.03.2.60/0.0/0.0/16_064/0006229

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

 

Dne 1. 10. 2018 se zahajuje projekt VOL Šanci pro dlužníky". Hlavním problémem, na který předkládaný projekt reaguje, je rostoucí počet osob, které nedokáží samy řešit svou dluhovou situaci a dostávají se do tzv. dluhové pasti. Vrcholovým stavem této situace je potom skutečnost, že věřitelé přestávají mít důvěru v platební morálku dlužníka a ve většině případů své pohledávky nechávají uznat jako exekuční tituly.

Obecné dluhové problémy se splácením hypoték, leasingů, kreditních karet a dalších úvěrů má v posledních letech čím dál více lidí. Počet nařízených exekucí rok od roku stoupá. Pokud dlužník pracuje, je jeho mzda obvykle to první, co exekutora zajímá, navrhne exekuci na plat, soud ji nařídí, vykonat ji musí zaměstnavatel. Množství narůstajících exekucí tedy nezatěžuje pouze dlužníky, ale představuje také významnou zátěž pro zaměstnavatele, neboť výrazně zvyšuje objem administrativy mzdových účtáren, které musí komunikovat s pověřenými soudními exekutory a složitými algoritmy počítat srážky ze mzdy (obzvláště náročné je to v případě vícenásobných exekucí).

Předkladatel se problematice dluhových pastí spolu s partnerem projektu začal věnovat v souvislosti s prací s osobami vykonávající dělnické profese v automobilovém průmyslu a osobami ve výkonu trestu odnětí svobody a po jejich propuštění, kdy si společně uvědomili, že je jednak třeba důsledně šířit a vysvětlovat informace vedoucí k prevenci a současně se zaměřit na individuální přístup a řešení jednotlivých kauz dle potřeby klienta.

Několikaletá praxe s prací s těmito osobami potvrdila skutečnost, že jen cca 25% osob s exekucemi setrvá v zaměstnání a dokáže aktivně řešit své dluhy. Většina po 2 až 3 měsících, kdy se exekutoři zaměří na jejich mzdu, účet aj., ztrácí motivaci a raději odchází do šedé/černé ekonomiky. Rozhodli jsme se, že tuto skutečnost musíme reflektovat v našich dalších aktivitách, neboť maří naše dlouholeté snahy o pomoc ohroženým cílovým skupinám. Detailnější rozbor problému je uveden v příloze Analýza potřebnosti a CS.

Základní příčinu problému můžeme vidět v nízké informovanosti osob o problematice předluženosti. Příčiny zadlužení jsou různé. Často jde třeba jen o snahu dosáhnout životního standardu, jako mají ti, co jsou na tom lépe, ať už jde o sousedy nebo příbuzné. Nejčastěji se lidé do dluhového kolotoče dostanou tím, že si berou půjčku na splacení půjčky.

Asociace občanských poraden rozděluje příčiny vzniku zadlužení na ty, za které si mohou dlužníci sami (vnitřní), a na ty, za které může především společnost a legislativa (vnější).

Vnitřní příčiny jsou ovlivněny finanční gramotností jednotlivých osob, jak hospodaří s rodinnými financemi. Mezi vnější příčiny patří například reklamy úvěrových společností, neetické postupy oddlužovacích agentur a nedostatečná regulace související s poskytováním spotřebitelských půjček.

Obecně je příčinou slabá osvěta v oblasti finanční gramotnosti. I podle průzkumu Ministerstva financí v roce 2014 (STEMMARK), je finanční gramotnost v ČR na velmi špatné úrovni. Lidé často ani nevědí, co podepisují, nečtou úvěrovou smlouvu, pojistné podmínky, všechny dodatky aj.

Dalším problémem je, že řada osob nekomunikuje s věřiteli, soudci a exekutory - nepřebírají poštu nebo ji vyhazují. Nemají tedy přehled o svých dluzích a nemohou je ani řešit.

Současná extrémně složitá legislativa a problematika dluhů, smluv, exekucí a případně insolvencí je problém i pro osoby s vysokoškolským vzděláním. Lidé neumí mnohdy ani napsat dopis reagující na rozhodnutí, neví, kde začít, jak postupovat, jaké mají možnosti řešení. A proto to logicky raději vzdají.

Sama Exekutorská komora připouští, že současná legislativa je velmi nepřehledná: "Neustálé změny zákona značně komplikují činnost soudních exekutorů." vysvětluje prezidentka EK ČR, Pavla Fučíková.

Předkládaný projekt neaspiruje na řešení současného systému fungování exekutorů jako podnikatelských subjektů bez uplatňování principu teritoriality, ani neřeší nutnou humanizaci exekutorské činnosti.

Cílem projektu je pomoci s řešením dluhové situace ekonomicky aktivním osobám v automobilovém průmyslu, které jsou ohrožené předlužeností. Veškeré aktivity projektu budou směřovat k nastavení realizovatelného systému splátek pohledávek tak, aby účastníci projektu i nadále zůstávali v oficiálních pracovních poměrech a nepřecházeli do tzv. šedé nebo černé ekonomiky. Přechod mimo oficiální pracovní poměry pro stát představuje ztrátu na povinných odvodech a daních a také s sebou nese výdaje sociálního systému, neboť se takováto osoba oficiálně ocitá bez prostředků. Černá ekonomika je také velmi často spjata s kriminální činností, která většinové společnost způsobuje řadu negativních externalit.

Hlavní cíl projektu tedy spočívá ve snížení rizika ohrožení sociálním vyloučením pro osoby s předlužeností.

Cíl je v souladu se specifickým cílem Výzvy 64 tj. Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trh práce. 

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OPZ

2. Vytvořit interaktivní program Virtuální právník pro CS

3. Zajistit výběr primární CS ve spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty v automobilovém průmyslu v počtu min. 250 osob.

4. Realizovat program 20 vzdělávacích/osvětových setkání s CS - prevence

5. Zajistit individuální poradenství včetně možné psychologické podpory a koučinku pro min. 80 osob (počet hodin)

6. Prokázat impakt projektu (včetně kvantifikace efektů)

 


 

OPZ


Informace o zahájení a realizaci projektu:

„REBORN“

CZ.03.1.48/0.0/0.0/17_075/0009146

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

 

VOLONTÉ CZECH o.p.s. zahajuje 1. 10. 2018 dvouletý projekt REBORN". Problémem, na který předkládaný projekt reaguje, je nedostatečná motivace osob ve výkonu trestu pracovat, neexistence rodiny - vzorů, které pracují, chybějící či žádné pracovní návyky, nevhodná či nedostatečná kvalifikace pro současný trh práce, chybějící podpora po propuštění aj. Tento souhrn problémů je však nutno sledovat a pracovat s ním v přímé vazbě na řešení zadluženosti CS, která nemá zájem legálně pracovat, pokud nad nimi visí neřešená hrozba exekucí.

S recidivou jsou spojeny vysoké náklady na veřejné prostředky (VP), při evaluaci projektu RESTART se ve věznicích prokázalo, že hlavním problémem propuštěných osob není jejich zaměstnatelnost (každá osoba stejné CS dostala 2 až 3 nabídky zaměstnání), ale jejich neřešené exekuce (průměrně v počtu 6,5 exekuce na 1 osobu, přičemž až 85% osob ve výkonu trestu je předlužená. Tato skutečnost CS po zapojení na trh práce výrazně demotivuje a oni odcházejí po 2-3 měsících zaměstnaneckého poměru do tzv. šedé či černé ekonomiky, protože nemají zájem být vypláceni oficiálně, a tím se přibližují statutu sociálně vyloučených osob.

Přechod mimo oficiální pracovní poměry pro stát představuje ztrátu na povinných odvodech a daních plynoucích z ekonomické aktivity osoby a také s sebou nese další výdaje sociálního systému, neboť se takováto osoba oficiálně ocitá bez prostředků a nezřídka na úřadu práce. Černá ekonomika je také velmi často spjata s pokračováním v jejich kriminální činnosti, která většinové společnost způsobuje řadu dalších negativních externalit.

Jsme si vědomi, že prací s omezeným počtem CS nevyřešíme problém recidivy, ale chceme nastavit takový systém práce s CS, který by s přispěním agentur práce a Vězeňské služby mohl dále fungovat i po skončení projektu a pomoci tak CS k získání a udržení stálého zaměstnání.

Recidiva dle Statistické ročenky Vězeňské služby ČR za r. 2016 dosahuje 63% a řada dokumentů vč. Koncepce vězeňství 2025 se této problematice věnuje. Kromě chybějícího sociálního zázemí v Analýze uvádíme jako další příčiny problému zaměstnanosti CS i její neřešenou předluženost a problémy s výpisem trestního rejstříku, kde je osoba označena jako trestaná. Přestože postavení agentur práce (AP) v ČR je velmi často znevažováno, jejich role v současné době se značně posiluje a nabývá na významu. AP zná trh práce, má konkrétní požadavky a může se stát garantem propuštěné osoby, pokud se s ní seznámí a pracuje s ní již ve věznici. Dále může ve spolupráci s pracovníky věznice zahájit práci s odsouzeným již v průběhu výkonu trestu, nasměrovat jeho další působení, po propuštění jej umístit či zprostředkovat jeho zaměstnání. Stává se jeho garantem, mluví za propuštěného, ne za jeho trestní rejstřík, který je většinou překážkou při přímém kontaktu propuštěného se zaměstnavatelem. Obecně pracovní smlouvy s AP obsahují klauzuli o možném převodu pracovníka do přímého pracovního poměru, pokud se osvědčí.

Současně AP může řešit ubytování ve svých ubytovnách, vyplatit zálohu v souvislosti s pracovním poměrem a především navrhnout a realizovat různé druhy pomoci prostřednictvím svých koordinátorů, a to v synergii s kurátory a PMS.

Jak jsme si při realizaci předchozích programů ověřili, aby byl efekt dlouhodobý a udržitelný, je potřeba kromě zajištění pracovních příležitostí a potřebného zvýšení kvalifikace, zajistit také doplňující aktivity, reagujících na identifikované příčiny recidivy, nezařazení do společnosti a na trh práce:

-Osoby bez sociálního zázemí nejsou vždy nasměrovány na subjekty, které jim pomohou.

-Malý objem financí při propuštění.

-Sociální kurátoři nemají dostatečné kapacity.

-Sociální pracovníci věznic nemají ve pracovních popisech činnost s odsouzenými ve věci jejich exekucí a zatím nemají odpovídající kompetence.

-Ztráta/neexistence pracovních návyků u CS aj.

Cílem projektu je aktivovat nepracující, většinou nízkokvalifikované, práceschopné muže i ženy před propuštěním z VTOS k zařazení na trh práce. Tento cíl je v souladu se specif. cílem výzvy 75 tj. Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob, zejména nízkokvalifikovaných a jinak znevýhodněných.

Náležitosti hlavního cíle:

1) Zvýšení možnosti prac. a sociálního začlenění CS

2) Zvýšení kvality života CS

3) Snížení výdajů z veřejných zdrojů

4) Snížení zadluženosti

5) Snížení recidivy CS

6) Posílení odborných kompetencí

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OPZ

2. Zajistit motivovanou CS pro program zaměstnanosti před propuštěním z VTOS v počtu min. 200 osob

3. Zvýšit zaměstnatelnost CS ve společnosti a na trhu práce realizací programu zaměstnanosti ve VTOS a po propuštění pro min. 200 osob z řad CS

4. Zajistit kvalifikovanou podporu CS ve VTOS formou nadstavbového poradenství pro min. 160 osob

5. Zajistit pokračování programu po propuštění pro min. 150 osob vč. zprostředkování zaměstnání, ubytování, poradenství a dalších aktivit podporujících dlouhodobou zaměstnatelnost CS.

6. Vytvoření 16 tréninkových míst pro CS bez pracovních návyků, s podporou pracovních mentorů a koordinátorů.

7. Umístění/zprostředkování až 90 osob na trh práce

8. Prokázat impakt projektu

 


 OPZ


Informace o zahájení a realizaci projektu:

„VOL GENDER II“

CZ.03.1.51/0.0/0.0/16_061/0003071

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

 

Dne 1. 1. 2017 byl zahájen projekt VOL GENDER II". Problém, na který projekt reaguje, je genderová nerovnováha na trhu práce ČR. O této problematice již bylo mnoho řečeno, ale ČR stále patří v tomto ohledu mezi zaostávající země. Při pohledu na trh práce lze identifikovat řadu faktorů, které ukazují na rozdíly v postavení žen a mužů. Nerovnosti na trhu práce jsou součástí širších mechanismů sociální reprodukce genderu. Souvisejí s dělbou práce v rámci rodiny, distribuci zdrojů a moci, nejen v kontextu pracovních vztahů, ale také osobních vztahů, i symbolického postavení žen a mužů ve společnosti (Sinclair 1991). 

Trh práce patří mezi oblasti, kde se nerovnost a vliv genderu projevuje v několika ohledech - z hlediska postavení na trhu práce, platových rozdílů a kariérních drah žen a mužů.

Jak uvádíme v Analýze, při hodnocení minulého projektu, tak při provedeném průzkumu jsme narazili na skutečnosti genderové nerovnováhy. Většina žen, které se vracely po RD ke svému zaměstnavateli, či šly na nové pozice u jiných subjektů, nepostoupily ve své kariéře. Uvědomili jsme si, že jsme v řadě případů řešili především nutnost zapojení na trh práce ve stereotypním uspořádání rolí žena/muž a méně jsme se věnovali řešení změny nutné pro vyrovnání vertikálních a horizontálních nerovností na trhu práce. Proto chceme důsledně pracovat s CS, motivovat ji k dalšímu vzdělávání a využít současné situace na trhu práce, kdy je nedostatek kvalifikovaných, motivovaných lidí se zájmem vést a řídit.

Neaspirujeme na změnu systému v přístupu zaměstnavatelů v regionu, ale především v přístupu CS, která má předpoklady pro vyplnění genderové mezery na trhu práce a může zastávat manažerské pozice, ale přestože má dostatečné vzdělání a často i praxi, nevěří si a není dostatečně motivována. Proto je záměrem projektu reagovat na tyto skutečnosti a změnit přístup CS ke svému postavení na trhu práce. Nechceme projektem potvrzovat genderové rozdělení-rekvalifikovat ženy do pečovatelských a pomocných profesí, ale především akcentovat genderovou rovnost.

Pracovní trh ČR stále významně ovlivňují genderové stereotypy, které odkazují ženy do privátní sféry péče o děti a domácnost, zatímco pracovní sféra je pokládána primárně za mužskou doménu. Muži jsou bez ohledu na individuální charakteristiky častěji pokládáni za vhodnější zaměstnance než ženy a pokud se chce žena na trhu práce prosadit, musí se maskulinní normě přizpůsobit.

Příčin nižšího zastoupení žen v managementu je hned několik. Kromě argumentů souvisejících s bariérami, které označujeme pojmem "skleněný strop" zahrnujícího více překážek znemožňující ženám postoupit do vyšších pracovních pozic a účastnit se na přímém vedení a řízení organizací, je to také charakter celkového uspořádání pracovního trhu a nakonec také omezení v důsledku osobních povinností, které má jednoho společného jmenovatele - rodina. Pracovní posty v managementu kladou ve výkonu zaměstnání na manažery časové a psychické nároky, které jsou často málo slučitelné s péčí o děti, o ostatní osoby v rodině a s vedením domácnosti.

Vysoké pracovní nasazení a současná dynamika ve stylu řízení jsou pro ženy pečující o děti a domácnost problematické bez podpory rodiny, zařízení pro děti a dalších podpůrných forem (flexibilní formy práce, zájem zaměstnavatelů aj). 

Přestože musí manažerka zvládat ve stejné míře (a mnohdy i vyšší) totéž co manažer, výchozí podmínky pro tuto práci se u obou pohlaví liší. Zatímco stále přetrvávají předsudky o ženách a fungování rodin, na trhu práce obecně a zejména na řídících a prestižních pozicích je práce definována tak, jakoby rodina neexistovala. Rozdíly v životních podmínkách, strategiích a zkušenostech mužů a žen jsou přitom ignorovány. Definice perspektivních pracovních míst, kariérní možnosti a vyžadované kompetence zůstávají stereotypně přizpůsobeny mužským životním rolím (Křížková, Pavlica, 2004).

V tomto smyslu stojí před námi ještě dlouhá cesta související i se změnou přístupu a myšlení.

Cíl projektu je v souladu se specifickým cílem výzvy 61 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce - v našem případě je cílem reagovat komplexním programem na zjištěnou genderovou nerovnováhu na trhu práce v regionu Pošembeří pro ženy ohrožené na trhu práce včetně osob vracejících se po MD/RD ke svému zaměstnavateli, připravit je na možný kariérový postup na řídící pozice a zlepšit jejich postavení na trhu práce.

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OPZ

2. Zajistit motivovanou CS pro zapojení do programu v počtu min. 120 osob

3. Připravit a projednat individuální rozvojové plány pro min. 120 osob respektující horizontální a vertikální segregaci trhu práce

4. S využitím metod koučinku/mentorinku nastavit osobní cíle CS v návaznosti na individuální rozvojové plány

5. Zařadit do motivačních kurzů min. 120 osob, posílit sebeuvědomění, schopnost sebeprezentace a zajistit motivaci CS pro kariérní postup na trhu práce

6. Posílit IT kompetence u min. 120 osob

7. Posílit manažerské kompetence min. 90 osob CS

8. Posílit odborné jazykové kompetence u min. 50 osob CS

9. Vyhodnotit naplnění individuálních plánů ve vazbě  na změnu postavení CS na trhu práce pro min. 120 osob

10. Podpořit flexibilní formy práce pro 4 osoby

11. Prokázat impakt projektu

 


 

OPZ


Informace o zahájení a realizaci projektu:

„VOL kvalifikaci“

CZ.03.1.51/0.0/0.0/16_061/0003068

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR


Dne 1. 5. 2017 byl zahájen dvouletý projekt „VOL kvalifikaci“. Projekt reaguje na problém nízkokvalifik. žen ve výkonu trestu ve věznici Světlá nad Sázavou se zřetelem na ženy z romské menšiny a romského původu (CS). Žadatel VOLONTÉ CZECH, o.p.s. ve spolupráci s pracovníky věznice připravil program řešící problematiku zvýšení kvalifikace těchto osob formou profesních kvalifikací a možnost zařazení se na trh práce s referencí z práce ve věznici a osvědčením o profesní kvalifikaci. Tím může být u této CS odstraněna nerovnováha na trhu práce pro tyto osoby.

Problém, na který projekt reaguje, je genderová nerovnováha na trhu práce ČR. O této problematice již bylo mnoho řečeno, ale ČR stále patří v tomto ohledu mezi zaostávající země. Při pohledu na trh práce lze identifikovat řadu faktorů, které ukazují na rozdíly v postavení žen a mužů. Nerovnosti na trhu práce jsou součástí širších mechanismů sociální reprodukce genderu. Souvisejí s dělbou práce v rámci rodiny, distribuci zdrojů a moci, nejen v kontextu pracovních vztahů, ale také osobních vztahů, i symbolického postavení žen a mužů ve společnosti.

Trh práce patří mezi oblasti, kde se nerovnost a vliv genderu projevuje v několika ohledech: z hlediska postavení na trhu práce, platových rozdílů a kariérních drah žen a mužů.

Největším problémem v současné společnosti se jeví dlouhodobá nezaměstnanost, která zasahuje zpravidla specifické skupiny pracovní síly. S přeměnou hospodářství v moderní ekonomiku, založenou na informačních technologiích, vyvstává problém poklesu poptávky po pracovní síle méně kvalifikovaných osob. Osoby, které mají ukončené nejvýše základní vzdělání, tedy nízkokvalifikovaní, představují z pohledu zaměstnanosti rizikovou skupinu napříč celou Evropskou unií.

Navíc u žen romského původu se jedná o vícenásobné znevýhodnění v oblasti rovných příležitostí:

1)  příslušnice ženského pohlaví

2)  etnický původ

3)  patriarchální uspořádání romské společnosti

Romský původ zakládá diskriminaci v různých oblastech života, nejčastěji v oblasti zaměstnávání. Genderové stereotypy romské komunity vycházejí ze samotné patriarchální romské kultury.

Neaspirujeme na změnu systému v přístupu zaměstnavatelů v ČR k zaměstnávání nízkokvalifikovaných, ale především v přístupu naší CS, která má předpoklady pro řešení své situace, navíc ve věznici dobře a výkonně pracuje. Proto je záměrem projektu reagovat na tyto skutečnosti a změnit přístup CS ke svému postavení na trhu práce.

Cíl je v souladu se specifickým cílem výzvy 61 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce, v našem případě je cílem reagovat programem na zjištěnou genderovou nerovnováhu na trhu práce pro nízkokvalifikované ženy (včetně žen romského původu a romského etnika v menšině ČR) ve výkonu trestu ve věznici Světlá nad Sázavou, které jsou trvale ohrožené na trhu práce, připravit a motivovat je na umístění na trh práce a zlepšit tak jejich postavení na trhu práce.

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

  1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OPZ
  2. Zajistit motivovanou CS pro zapojení do programu v počtu min. 80 osob
  3. Zařadit do motivačních kurzů min. 80 osob, posílit sebeuvědomění a zajistit motivaci CS pro zvýšení kvalifikace
  4. Posílit odborné kompetence profesní kvalifikací u min. 70 osob CS
  5. Podpořit CS při výstupu z výkonu trestu pro genderově vyvážené umístění na trhu práce
  6. Prokázat impakt projektu



  



Informace o zahájení a realizaci projektu:

„Komunitní centrum Karlín“

CZ.07.3.63/0.0/0.0/16_031/0000138

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Praha - pól růstu a státního rozpočtu ČR


VOLONTÉ CZECH o.p.s. zahájilo 1. 4. 2017 ve spolupráci s partnerem Centrem integrace dětí a mládeže, z.s. (CID) projekt „Komunitní centrum Karlín“.

Komunitní centrum Karlín je otevřeno pro všechny zájemce na adrese Pernerova 293/11 (5. patro), Praha 8-Karlín.


Vznik komunitního centra v Karlíně v komunitních prostorách představuje nový stupeň zapojení a spolupráce občanů Karlína v oblasti sociálně komunitní práce. Volonté Czech o.p.s. spolu s partnerem Centrum integrace dětí a mládeže, z.s. (CID) reaguje na identifikované potřeby primární cílové skupiny (CS) a ve spolupráci s řadou dalších karlínských aktérů navrhuje program komunitní práce se zaměřením na sociálně ohrožené spoluobčany. Komunitní práce je metoda řešení sociálních problémů prostřednictvím podpory - společenství - komunity - v místě, kde lidé žijí a kde problémy vznikají, v našem případě v Praze 8 - Karlíně. Je to tedy metoda směřující k vyvolání změny v rámci místního společenství a využívá lidských zdrojů v komunitě. Komunitní práci chápeme jako proces, jak aktivovat lidi, aby svůj problém začali řešit. Právě komunitní práce se může stát nástrojem poskytování spektra sociálních, kulturních a dalších aktivit, jejichž cílem je posilování místní sociální soudržnosti a začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením či už sociálně vyloučených.

Jako realizátor spolu s aktéry chceme řešit pomocí komunitní práce následující problémy našich sociálně oslabených spoluobčanů:

  • Ohrožení sociálním vyloučením
  • Nemožnost sdílet své problémy
  • Nemožnost řešit bez pomoci své problémy
  • Nedostatek finančních prostředků na volnočasové aktivity
  • Nezájem spoluobčanů
  • Nemožnost získání informací z oblasti zdraví, práva, sociálních institucí aj.
  • Drogy a jiná závislost
  • Exekuce předlužení obecně, soudní vystěhování
  • Násilí v rodině
  • Nemožnost zařazení se do aktivit s ohledem na ZP
  • Diskriminace
  • Věk
  • Kriminalita aj.

 

CÍLE PROJEKTU

Hlavním cílem projektu je prevence soc. vyloučení osob ohrožených soc. vyloučením jejich zapojováním do aktivit komunitního centra v Praze 8 - Karlíně. Naším záměrem je prostřednictvím komunitní práce směřovat k participaci osob z ohrožených CS na aktivitách KCK, posílit jejich sounáležitost ke komunitě a postupně je zapojit do rozhodovacích procesů v komunitě. Smyslem komunitní práce je zvyšovat toleranci, dobré sousedství a sociální odpovědnost.

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OP PPR pro vznik a rozvoj komunitního života v Karlíně

2. Vznik komunitního centra v komunitních prostorách

3. Zajistit motivovanou primární CS pro program podpory komunitního života v Karlíně v počtu cca 200 osob

4. Připravit a realizovat porad. činnost KCK pro primární CS v počtu cca 100 osob se záměrem snížit/eliminovat možnost jejího sociálního ohrožení

5. Formou volnočasových aktivit pro primární CS řešit mezigenerační soužití v místní komunitě a zapojování osob ohrožených sociálním vyloučením do komunitního života

6. Posílit sociální kompetence jednotlivců ohrožených sociální vyloučením

7. Posílit sociální kompetence CS pro vzájemné soužití

8. Řešit horizontální i vertikální participaci CS, aktérů a synergii aktivit

9. Zajistit monitoring projektu a zhodnotit přínosy formou evaluace CS a zajistit šíření výstupů a výsledků projektu

 

CÍLOVÁ SKUPINA

1) Děti a mládež z rodin v nepříznivé sociální situaci. Jedná se o mladé obyvatele Karlína (Prahy), často z rozvrácených rodin, ohrožených závislostmi ad.Mezi hlavní potřeby CS patří zejména: odborná pomoc, vhodné nasměrování, kontakt s osobami z jiného prostředí, posílení sociálních kompetencí aj.

2) Osoby se zdravotním postižením, včetně duševně nemocných se zájmem o aktivity komunitního centra.K hlavním potřebám CS patří získání sebedůvěry a sebejistoty, ověření si svých možností a schopností, posílení sociálních kompetencí, možnost uplatnění ve společnosti aj.

3) Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci, včetně rodin s jedním rodičem samoživitelem/samoživitelkou. V této CS jde o získání sebedůvěry, podporu spoluobčanů, posílení sociálních kompetencí, podporu a pomoc s dětmi a jejich problémy.

4) Senioři, mezi jejichž hlavní potřeby (jako CS) patří: zapojení se do komunity a komunitní práce, využivání vlastních zkušeností.

 

Komunitní centrum Karlín zahajuje provoz 1. 4. 2017 a nabízí všem zájemcům široké množství aktivit. Odborné poradenství (právní, dluhové, psychologické, pedagogické, sociální, adiktologické, psychiatrické, mezigenerační a další poradenství), pravidelné aktivity pro děti a mládež (kreslení, tanečky, divadélko a jiné), výlety a kulturní akce pro děti, dospělé i seniory (koncerty, kulturní představení, jarmark, organizované výlety a další), pravidelné besedy o nejrůznějších tématech (výběr povolání, zdravý životní styl, mezigenerační dialog, problematika genderu, výchova dětí apod.).

 

 

OPZ

Informace o zahájení a realizaci projektu:

„VOL PROGRESS“

CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_031/0001791

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

 

VOLONTÉ CZECH o.p.s. má dlouhou historii od r. 1994, kdy působila jako nadace. Za dobu své existence se všechny procesy stabilizovaly, naše organizace se věnovala a věnuje problematice osob ohrožených sociálním vyloučením, ať v ČR, tak v rozvojových zemích. Pravidelně připravujeme strategický plán, ale uvědomili jsme si, že nám chybí odborné zázemí pro konzultaci vnitřních procesů, umění facilitátora, který není spjat s žádnou názorovou platformou uvnitř organizace a zná kontext neziskového sektoru. Jsme si současně vědomi, že základem činnosti každé neziskové organizace je služba zákazníkovi a vzájemně prospěšné vztahy, tedy řešení vnějších momentů. Prvotní pro nás bylo a je vždy řešit potřeby našich klientů, zajišťovat financování a ne se zaměřovat pouze na dokonalé vnitřní procesy. Proto jsme výzvu uvítali, dává nám možnost ve spolupráci se špičkovými odborníky v daných oborech podívat se nově–objektivně na naše procesy a optimalizovat je. Jsme právě v situaci, kdy máme možnost řešit mezeru na trhu vzdělávání–zajišťovat školení sociálních pracovníků ve věznicích ČR pro práci s odsouzenými v oblasti jejich dluhů a rovněž pracovat s podobnou cílovou skupinou u zaměstnavatelů v automobilovém průmyslu. Spolupráce se státní správou na nás klade nové nároky, chceme připravit a akreditovat tyto kurzy na MPSV, již z tohoto pohledu chceme, aby naše společnost byla důvěryhodná vůči veřejnosti, efektivně hospodařila, měla kvalitní řízení a personální zajištění. Právě strategické plánování zahrnuje předjímání budoucího prostředí, avšak rozhodnutí musíme činit již nyní. Současně musíme být připraveni se průběžně seznamovat se změnami tak, abychom byli schopni v každém okamžiku učinit nejlepší možná rozhodnutí – musíme tedy umět zároveň strategicky řídit i plánovat. 

Naší další snahou je výrazně posílit samofinancovatelnost našich činností řešením komerčních zakázek v oblasti finančního poradenství včetně využití dobrovolnické práce při snížení nároků na veřejné zdroje (především dotace EU). Proto jsme 1.1.2017 zahájili akční jednoroční projekt "VOL PROGRESS" reg. číslo CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_031/0001791.

Hlavní cíl projektu je v souladu s výzvou tj. další budování kapacit VOLONTÉ CZECH o.p.s. se záměrem efektivnější práce s cílovou skupinou v oblasti sociálního začleňování při snížení závislosti na veřejných zdrojích.

 


 

OPZ

Informace o zahájení a realizaci projektu:

Světlá šance

CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0000852

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR


VOLONTÉ CZECH o.p.s. zahájilo dvouletý projekt "Světlá šance" reg. číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0000852 1. 9. 2016.

1) Projekt se jednak pilotně zaměřuje na všechny ženy, které nastoupí výkon trestu během realizace projektu (plánováno min. 550 osob) a které budou souhlasit s pomocí a poradenstvím v jejich finanční situaci (předlužení, exekuce aj.). U těchto osob bude identifikován problém a podle potřeby nasazeni odborníci (v průměru je kalkulováno 14 hodin nasazení odborníků na 1 osobu – právníci, finanční a insolvenční experti, likvidátoři aj.). Jedná se o unikátní záměr, kdy bude možné získat konkrétní informace o počtu a druhu dluhových kauz jednotlivých žen a využít tak tyto podklady pro další - systémová řešení. 

Vzhledem k tomu, že realizační tým získá řadu nových poznatků z práce s CS a bude řešit kauzy napříč spektrem problematiky finanční gramotnosti, bude dále připravena příručka příkladů dobré praxe, řešení kauz včetně obecné problematiky. Dalším výstupem bude statistika, která doloží následující informace z dvouletého období:

Např.:

-              Zájem o dluhové poradenství

-              Počet exekucí a jejich výše na osobu

-              Dluhy osob obecně

-              Počet insolvencí

-              Možnosti řešení minimalizace dluhů po dobu výkonu trestu aj.

 

2) Druhá část projektu se zaměřuje na ženy ve výkonu trestu, které se chystají na výstup a mají minimální sociální zázemí (min. 84 žen). Zde je plánován cyklus 15 workshopů á 6 hodin zaměřených na resocializaci s využitím simulovaného internetu. Zde se rovněž zapojí pracovníci partnera Národního centra pro rodinu a spolupracujících subjektů - RUBIKONu a agentury práce DP WORK s.r.o.



 

OPZ

Informace o zahájení a realizaci projektu:

„RECOVERY“

CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0001318

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

 

Dne 1. 11. 2016 byl zahájen projekt RECOVERY, který reaguje na problematiku návratu odsouzených ve výkonu trestu (VTOS) do společnosti a na trh práce bez recidivy. Recidiva dle Statistické ročenky VS ČR za 2014 je 71% (z toho 50 % již potřetí a 50% recidivuje do 6 měsíců), přičemž její řešení je hlavním programem připravované Strategie vězeňství 2020. Zahraniční praxe ukazuje (např. Kanada dle informací PMS), že pokud se osobám s žádným/omezeným sociálním zázemím zajistí podpora při propuštění (tj. ubytování, poradenství, zaměstnání aj.), výrazně klesá recidiva. Tytéž výsledky jsme zaznamenali při evaluaci projektu v rámci Sociálních inovací RESTART, kde jsme pracovali se skupinou 21 osob při propuštění a po propuštění (údaje jsou v Analýze CS v příloze), z nich 14 osob bylo s naší pomocí zaměstnáno, 8 stále pracuje, 6 odešlo kvůli exekucím do šedé/černé sféry a 1 je v léčebně pro drogově závislé. Pouze 2 recidivují, přestože roční projekt 30/6/2015 již skončil. S recidivou jsou spojeny vysoké náklady na veřejné prostředky (VP), při evaluaci projektu RESTART jsme vyčíslili i úspory v porovnání CS a kontrolního vzorku. Naše inovační řešení práce s CS klade nároky na VP na 1 měsíc pouze ve výši 64 tis. Kč, kdežto nároky na kontrolní vzorek, který nebyl v žádném programu, činí měsíčně 638 tis. Kč. Tato čísla svědčí o tom, že práce s těmito osobami, jejich zaměstnávání, práce s exekucemi aj. má i významné finanční efekty v úspoře VP. Jsme si vědomi, že prací ve 3 věznicích nevyřešíme problém recidivy, ale můžeme nastavit systémy práce s těmito osobami, které mohou být dále rozvíjeny. Proto jsme připravili program resocializace, který jednak vychází z našich praktických zkušeností a současně navazuje na programy věznic. Výrazně jsme posílili finanční poradenství, protože až 80% osob ve VTOS má exekuce a tím, že s nimi nepracují a neznají jejich výši, dochází k silné demotivaci pracovat a jejich odchodu do šedé/černé ekonomiky, která je mnohdy opět svázána s kriminální činností.

 

Příčin problému recidivy, nezařazení do společnosti a na trh práce je mnoho. Z našich zkušeností vybíráme ty momenty, které jsme identifikovali a na které budeme předkládaným projektem reagovat:

V případě, že osoba nemá sociální zázemí, není vždy nasměrován na subjekty, které jsou schopny pomoci se začleněním zpět do společnosti.

Malý objem finančních prostředků při propuštění - pouze na cestu do trvalého bydliště (pokud ve věznici nepracoval). Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory bývají vyřízeny v dlouhých časových horizontech (cca 1,5 měsíce).

Propuštěná osoba často nemá oblečení, hygienické potřeby aj.

CS se musí registrovat na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (ÚP) v místě svého trvalého bydliště

dle zákona o zaměstnanosti, což znesnadňuje nástup do předjednaných služeb, čerpá tak své omezené prostředky a v neposlední řadě se tak navrací do starého prostředí.

Nemožnost registrace na ÚP a s tím související podání žádosti o finanční příspěvek v den propuštění, protože v den propuštění je stále v ochranné lhůtě Vězeňské služby.

Sociální kurátoři dnes v cca 90% měst nemají výkon této pozice jako samostatnou pracovní činnost.

CS nemá přehled o svých dluzích, v době výkonu trestu většinou nepožádala o přerušení případných

exekucí.

Sociální pracovníci věznic nemají ve svých pracovních popisech činnost s odsouzenými ve věci jejich exekucí a zatím nemají odpovídající kompetence.

Řada zaměstnavatelů požaduje čistý trestní rejstřík.

V důsledku ztráty autonomie dochází ke ztrátě samostatnosti CS.

Ztráta/neexistence pracovních návyků u CS.

Pouze v omezené míře je umožněno osobám ve VTOS pracovat v placeném zaměstnání a ekonomicky se připravit na výstup.

Tím, že jako vězeň spadá osoba pod Ministerstvo spravedlnosti a propuštěním pod MPSV, vzniká propast, kterou nikdo neřeší a osoba bez sociálního zázemí se před branami věznice často ocitá naprosto bezprizorní.

 

Cílem předkládaného projektu je pomoc osobám před propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) ve věznicích Kynšperk nad Ohří, Jiřice a Rýnovice a dále po propuštění při jejich návratu do společnosti a pracovního života. Projekt po zkušenostech s CS reaguje zejména na tyto skutečnosti:

-          absence zaměstnání,

-          oblast financí a dluhů,

-          nevhodné nebo vůbec žádné pracovní návyky,

-          nesamostatnost,

-          závislostní chování

-          riziko přechodu z věznice na svobodu

-          specifický přístup etnik.

 

Plánované výsledky:

1)      Zlepšení finanční situace CS

2)      Zvýšení možnosti sociálního a pracovního začlenění CS

3)      Snížení výdajů z veřejných zdrojů

4)      Zvýšení kvality života CS

5)      Snížení recidivy

 

Cíl je v souladu se specifickým cílem Výzvy 32 tj. Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním

vyloučením ve společnosti a na trh práce.

Zprostředkující měřitelné dílčí cíle:

  1. Zajistit vstupy projektu dle metodiky OPZ
  2. Zajistit výběr CS ve spolupráci s pracovníky věznic z počtu min. 300 osob
  3. Zajistit finanční poradenství/řešení kauz pro CS v počtu min 200 osob.
  4. Realizovat resocializační program pro 120 osob na výstupních odděleních věznic včetně individuálního poradenství a zapojení romského mentora
  5. Pracovat s CS v počtu min. 50 osob bez sociálního zázemí po propuštění (poradenství, ubytování, zprostředkování zaměstnání, koučink, mentoring aj.)
  6. Vytvořit 35 tréninkových míst pro osoby bez pracovních návyků
  7. Prokázat impakt projektu

 

VÝSTUPY:

1)      Vybraná CS v rozsahu 120 osob

2)      Min. 200 osob, které řeší svou finanční situaci

3)      Min. 100 osob, které absolvovaly resocializační program

4)      Poskytování poradenství včetně koučování a mentoringu v rozsahu až 35 hodin/os

5)      Zhodnocení přínosů

 

VÝSLEDKY:

-          u CS je snížena hrozba sociálního vyloučení

-          CS získává pracovní návyky

-          CS vstupuje na trh práce

-          CS je napojena na kontakty Příjemce

-          CS snižuje recidivu

 


OPZ

Informace o zahájení a realizaci projektu:

„REVENANT“

CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_040/0002360

financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím